27. prosinec 2018 - Z Kozlova až na Předinu - článek
Tři sváteční vánoční dny uběhly jako voda a byl tu 27. prosinec, jež se po deset let stal pravidelným datem, pro recesní pohodovou povánoční sedmnácti-kilometrovou celodenní procházku – „Z Kozlova až na Předinu“ a zpátky.
Letošní ročník už byl desátý jubilejní, a jelikož se držím pravidla v dobrém přestat, tak byl i zároveň ročníkem posledním. V takovém formátu v jakém probíhal. Věřím, že podobná akce bude pokračovat i v dalších letech a to buď samovolně, nebo pod jinou taktovkou a v novém kabátě.
Za deset roků se prostřídalo na procházce přes 130 tváří. Někteří šli jen jednou, někteří vícekrát, ale všechny ročníky neabsolvoval nikdo (mimo mne, protože jsem musel ☺).
Letošní derniérový ročník byl pochodníkům vstřícný. Na trasu vyrazilo od vyhlídky patnáct turistů a další tři se k nám přidali nad Poličkami. Bylo příjemné počasí nad nulou, polní cesty byly ofouknuté, takže se trasa dala projít s čistým oděvem i obuví. Během let jsme si totiž po jednotlivých ročnících užili naprosto všechno. Mráz, vítr, vánici, mlhu, déšť, bláto nebo vzájemné kombinace, takže tento „poslední“ výšlap byl luxusní.
Na Předině opět nechyběly špekáčky na opečení a teplý čaj a samozřejmě jako obvykle, zde po občerstvení materialistickém, následovala i troška toho duševna, kdy možná naposled pod vysílačem zazněly verše skládané každoročně aktuálně na oslavu tohoto pochodu.
No a pak už následoval návrat do Víceměřic, nyní už víceméně po pevných cestách. Zakončení a vyhodnocení proběhlo v nové hospodě v Bloudníku. Zde byly všem účastníkům předány diplomy za absolvování trasy a pro všechny bylo připraveno drobné občerstvení ve formě domácích chlebíčků.
Letošní desátý ročník je za námi a necháme se překvapit, zda se uspořádání podobné akce někdo ujme.
Chtěl bych poděkovat zahrádkářům a obecnímu úřadu, kteří věnovali účastníkům občerstvení a samozřejmě Sboru dobrovolných hasičů, kteří nám po celou dobu tento catering přiváželi na Předinu a poskytovali nám azyl při zakončeních po celé ty roky.
Zároveň bych chtěl poděkovat všem, kteří se během let pochodů účastnili a tím mě utvrzovali v názoru, že podobné akce pro relax a odreagování lidí má smysl pořádat.
Petr Buriánek
