21. 9. 2019 - Zahrádkářský zájezd – Úsov, Loštice, Bílá Lhota, Konice - článek
Už se stalo takovým malým nepsaným pravidlem, že se střídáme ob rok s Hasiči v pořádání autobusového zájezdu, nejen pro své členy, ale i pro ostatní zájemce, Letos byl rok, kdy podzimní zájezd uspořádali Zahrádkáři. Po vybrání zajímavé trasy a zajištění autobusu a termínů prohlídek či zajištění restaurace k možnosti občerstvení, jsme v sobotu 21. září mohli vyrazit na výlet. U obchodu ve Víceměřicích se po ránu sešlo asi 36 zájemců z Víceměřic, ke kterým se po cestě přidalo ještě osm zahrádkářů z Dobromilic.
První a nejvzdálenější zastávkou byl zámek Úsov. Nachází se zde rozsáhlé lovecko lesnické muzeum s velkou expozicí vycpaných zvířat, loveckých trofejí a dalších přírodnin Po zajímavé prohlídce prostor zámku s průvodkyní byla pak možnost samostatného pohybu po nádvoří s možností návštěvy strašidelného sklepení nebo možnost návštěvy staré školy, kde si bylo možno vyřešit anebo se zabavit logickými hrami a úkoly.
Po prohlídce jsme se autobusem přesunuli do Loštic. Zde jsme měli zajištěný společný oběd dle vlastního výběru předem v Restauraci Na růžku, která je kousek od náměstí, ale přesto je vyhlášená. Kromě prostorů připravených pro nás byly v hospodě další asi dva zájezdy, ale přesto velice příjemně překvapila rychlost obsluhy, kvalita a maxi velikost chutných porcí jídel za velice příznivou cenu. To už se v dnešní době málokdy podaří… Po vydatném obědě jsme se přesunuli na náměstí do muzea tvarůžků. Muzeum je nově zrekonstruované, takže prohlídka a výklad průvodkyně nám krásně osvětlili výrobu této aromatické dobroty. Prohlédli jsme si historické exponáty potřebné k výrobě tvarůžků. V patře jsme pak shlédli vtipné, přehledné a hleďavé zpracování historie tvarůžků v Lošticích. Prohlídka muzea je zakončena v obchodě tvarůžkových specialit. Dodnes jsem znal jen tvarůžková kolečka a kroužky, ale zde v obchodě je možno zakoupit si domů snad na dvě stě různých variant a úprav a výrobků z této pochutiny, kteroužto možnost všichni účastníci bohatě využili.
Po nákupu a řidičovým prozíravým uložením tvarůžkových specialit do zavazadlového prostoru, abychom jízdu bez „otravy“ přežili, jsme se přesunuli do arboreta Bílá Lhota, které je od Loštic jen pár kilometrů. Zde je sice prohlídka individuální, ale my jsme si zajistili průvodkyni, která nás provedla celým areálem arboreta se zajímavým výkladem a cestou nás upozorňovala na zajímavé druhy bylin a dřevin.
Po půldruhé hodině procházky mezi zajímavými rostlinami jsme se přesunuli do města Konice, kde jsme už mimo sezonu měli domluvenou prohlídku zámku. Zde už na nás čekali dva průvodci. Jedním z nich byl pan Ladislav Šín, kterému se podařilo vybudovat z obyčejných prostor zámku muzeum plné exponátů. Konický zámek se dostal do podvědomí díky největší expozici seker nejen v Čechách ale asi i v Evropě, které při zápisu do české knihy rekordů mělo na 700 kusů, které je v dnešní době už i o nějakou stovku překonalo a také díky největší sekeře v Evropě, která byla před dvěma roky doplněna největší dvouchlapovou ruční pilou. Expozice mapuje všechna možná tradiční i netradiční řemesla, která se v okolí vyskytovala – kamnářství, hodinářství, kupectví, stolařství, tesařství, obchod, krejčovství a desítky dalších. Sbírky se dnes a denně díky aktivitě pana Šína rozrůstají. Z původních pár předmětů k jednotlivým řemeslům se přidávají další a další exponáty, které by jinak skončily někde v kovošrotech anebo sběrných dvorech. Při prohlídce a výkladu bylo vidět, že historie je pro pana Šína ne koníčkem, ale spíše koněm anebo posláním. Po zajímavé prohlídce prostor zámku, který je propojen chodbami s farou a místním kostelem, nás ještě upozornil na magický prý léčivý kámen před zámkem. Kdo ví…ale říká se, že víra uzdravuje. Návštěvou zámku jsme vyčerpali program výletu. Dále následovala jen možnost prohlídky náměstí nebo večeře v Restauraci Živnostenský dům. Zde probíhala opět akce, takže prostory pro posezení byly stísněné a nabídka jídel byla jen ze tří druhů, přesto kdo chtěl, se najedl i napil, i když v „bojových“ podmínkách, což bylo takovým malým škraloupem na vcelku zajímavém a pěkném výletě.
Domů jsme se vrátili už za tmy po osmé hodině. Opět se ukazuje výměna generací, kdy už ubývá zpěváků a zpěvaček, kteří rozezpívali celý autobus. Zazpívali jsme si sice i letos, ale byla nás jen hrstka, takže oblíbená melodie Sláva nazdar výletu, nezmokli jsme, už jsme tu – zazněla při návratu do Víceměřic i tentokrát.
Petr Buriánek
