ZO ČZS VÍCEMĚŘICE

Po roce opět připravili Zahrádkáři, tentokrát na sobotu 17. září, autobusový výlet po Moravě s názvem Za krásami Hané. Snad i díky nabízené trase, se nám letos podařilo zcela naplnit autobus výletníky.

Hned po ránu jsme se vydali k nejvzdálenějšímu cili našeho výletu a tím byl Štenberk. Po příjezdu na místo nám zbývaly do objednané prohlídky hradu necelé dvě hodiny, a ty jsme využili k prohlídce a návštěvě Ekojarmarku který právě probíhal na náměstí. Na stáncích se zde prezentovaly školy, košíkáři, keramické výrobky, květiny, k prodeji zde byla Bio-zelenina a ovoce a spousta dalších stánků se zbožím které k jarmarkům neodmyslitelně patří.

Na stanovenou dobu jsme se přesunuli na prohlídku jedné z nejviditelnějších dominant města - Hradu Štenberk. Po setkání s historií a prohlídce hradu, byl znovu rozchod po městě, k možnosti individuální prohlídky zajímavostí, pamětihodností, či oběda.

A pak už jsme se vypravili autobusem zpět na jih, kde vzdálenosti mezi navštěvovanými místy , byly jen pár kilometrů. První zastávkou na zpáteční cestě byla obec Bystrovany, což je z Olomouce co by kamenem dohodil, a je zde vybudováno arboretum, nesoucí název Přírodní ráj Horizont, které se začalo budovat a vysazovat asi před patnácti lety. Je tu vybudována ve svahu umělá skála s vodopádem, potůčkem a rybníčkem, zajímavé altány, doplněné známými i neznámými druhy stromů a keřů, které již pomalu začínají vzrůstat do své budoucí košaté krásy. Zde jsme měli opět individuální prohlídku areálu s možností využití krásných, přízemních, běloučkých restaurací přímořského stylu, s rozsáhlými venkovními i vnitřními posezeními, na odpolední kávičku.

Asi po dvou hodinách jsme opět vyrazili o pár kilometrů dál, do Dubu na Moravě, kde jsme navštívili Poutní kostel, který je svou výškou věží 54 metrů, nepřehlédnutelnou dominantou rovinaté Hané, viditelnou z dalekého okolí. Zde se nás ujala průvodkyně z řad místních farníků, která nás vybídla k usednutí do kostelních lavic a zatímco nám vyprávěla historii kostela, zajímavosti o jeho stavbě, my jsme se v klidu rozhlíželi po tomhle velkolepém díle. Při jejím vyprávění jsme ocenili i skvělou akustiku tohoto obrovského prostoru. Padla i otázka na bývalého pana faráře, který byl před několika lety, před farou brutálně zavražděn. Případ byl prý brzy objasněn a k hrůznému činu se přiznal asi 20letý satanista z okolí. Na prázdné místo byl jmenován polský farář, který, dle slov průvodkyně, je stejně jako jeho předchůdce, hodný přívětivý a velice oblíbený, ale navíc i velice akční i jako manažer. Dokázal svou bezprostředností do kostela přilákat děti a mladou generaci, během roku se zde koná několik obrovských poutí, které navštíví tisíce lidí. Z nevyužité fary vybudoval pro poutníky zdaleka ubytovnu, i s prostory, kde se můžou občerstvit, v době naší návštěvy se budovalo i volejbalové hřiště, pro zpříjemnění delších pobytů mládeže i dospělých. Po poutavé řeči průvodkyně už následovala individuální prohlídka kostela, kde nás, mimo nádherné výzdoby, zaujaly obrovské aranžerie, vytvořené z obilních klasů, klásků a zrn, které mu přivážejí při návštevách jeho bývali polští farníci. Ze stejného materiálu jsou vytvořeny i monstrance u oltáře. Když jsme po prohlídce z nádherného chrámu vycházeli, u dveří nás všechny osobně zdravil drobnějš usměvavý muž a až podle kolárku u krku jsme poznali, že je to již zmiňovaný místní farář. V družné debatě při které jsme ho obklopili, padl i dotaz na to, že je prý vášnivým myslivcem. Okamžitě zareagoval a hned nás všechny pozval i na prohlídku fary, kde nám kromě svých loveckých trofejí, ukázal i jednotlivé místnosti tohoto rozsáhlého objektu. Na případné dotazy pohotově odpovídal a celou dobu sršel energií a vtipem. Ale už nás tlačil čas a museli jsme popojet dál, tak nás osobně doprovodil až k autobusu a při odjezdu se s námi, s každým osobně, rozloučil.

(Ač nejsem věřící, tahle návštěva a setkání s tímhle činorodým člověkem, ve mně zanechala hluboký dojem, snad i proto jsem se v této pasáži více rozepsal. Přesvědčil jsem se, že pozitivní myšlení a lidský přístup, dokáže přitáhnout a nadchnout pro něco lidi.)

Ještě než jsme se v autobuse za jízdy stačili pohodlně usadit a sdělit si své dojmy z návštěvy kostela, autobus už vjížděl do posledního cíle našeho výletu a tím byl Tovačov. Přijeli jsme až téměř pod zámek, kousek se prošli, zapózovali jsme si na společnou fotku na památku a po chvíli čekání, jsme si prohlídli  několikrát přestavovaný zámek, i  zevnitř. V takzvaném německém křídle je zajímavostí schodiště, které je ve zmenšeném provedení, přesnou kopií slavného schodiště ve Vídeňské opeře. Škoda jen že jsme se už z časových důvodů, neboť byl konec prohlídek, nestihli podívat nahoru na věž, odkud je prý nádherný pohled, téměř na celou Hanou. Po skončení prohlídky zámku byl opět rozchod, kteří někteří využili k prohlídce starobylého náměstí, kde se zastavil čas, nebo se už usadili do restaurace U tří králů, kde jsme měli zajištěný salonek, s možností dát si něco k pití či večeři dle gusta. Této možnosti využili téměř všichni a přestože v restauraci probíhali současně s námi, další dvě větší akce, byla obsluha usměvavá a rychlá, jídlo kvalitní a za rozumnou cenu. Po přátelském posezení jsme se pak už v klidu vydali na cestu k domovu. Po přijezdu jsme potleskem poděkovali řidiči autobusu p. Svobodníkovi, za bezkolizní jízdu a po zapění písně Sláva nazdar výletu jsme se rozloučili a rozcházeli k domovům. Letos jsme za sebou žádnou přírodní katastrofu, jako loni v červnu, nedotáhli a mě opět nezbývá, než jménem všech, poděkovat p.Melíškové a p.Vytlačilové za nádherně vymyšlenou trasu.

                  -P.B.-

Tuto galerku nafotila Marcela:

:czsvicemerice.rajce.idnes.cz/17.9.2011_-_Zahradkarsky_zajezd_2011/

a tady pár fotečkami přispěli Hanka a Petr:

czsvicemerice.rajce.idnes.cz/17.9.2011-_Zahradkarsky_zajezd_2011_-_2/

a video z fotek na úvodní stránce od  Marcely najdete v rubrice Videa